5. kolo
5. 5. 2012
Hasičí Málá Roudka – Dynamo Čížovky 5:1 (0:1,5:0)
Den: Sobota 5.5.2012
Počasí: nádherný slunečný konečně
Sestava: Adam – Mlatos, Porny, Radim, Vojta, Luďa, Luboš, Alfons
Gól: Vojta
Opět po dvou letech, co jsme se soupeřem z Malé Roudky bojovali o postup ve čtvrté lize do třetí, se s tímto soupeřem utkáváme již tedy v soutěži vyšší. Hasiči, kteří tvoří převážnou většinu hráčského kádru místního klubu, se v loňském roce rychle aklimatizovali ve vyšší soutěži a nakonec skončili na pěkném čtvrtém místě, jen 5 bodů od postupu do druhé ligy. Bylo jasné, že nás tedy čeká jeden z aspirantů na postup v letošním ročníku. Cesta do Roudky byla velice zdlouhavá a naše auto po menším zaváhání v Třebětíně tento odlehlý zapadákov s přehledem našlo. Díky našim nádherným silnicím, které ve vyspělejší evropě (nepočítám země od nás na východ) nemají obdoby, málem Lucka předčasně porodila, a mě se třepe ledvina ještě teďka z těch drnů. Hůř na tom bylo auto Vojty, které to vzalo „zkratkou“ přes Svitavy, na což nejvíc doplatil Luďa, těsně před cestou čerstvě vyblitej a pořád ještě s dvojkou v krvi. V Roudce nás všechny udivil nový nádherný areál, s umělým hřištěm, velkým hracím povrchem, a také digitální tabulí. Kloboucek. Asi taky zavolám do Unie, jestli by mě nepřispěli něco, že bych si postavil hriste na zahradě. K tomu všemu bylo u hriste asi pet místních mladých fanynek, ze kterých se vyloudil usměv na rtech i našeho HDckovi Radimovi. Ale ted uz přistupme k té méně zajímavější části toho infa, tedy k samotnému zápasu :-D
Prvních deset minut to byla spíše taková rozkoukávaná, s mírnou převahou domácích hasičů. Poté sme se zacali osmelovat my, a do obrovské sance se dostal Vojta, ale svoji prilezitost nepromenil v gol. Hasici často stříleli z dalky, ale jejich strely bud pokryl Adam nebo se vůbec nevlezli do branky. I my jsme měli nejaky solidni sance, ale skore bylo stále na nule. Az zhruba v 27. minutě se z otocky bravurne prosadil Vojta strelou presne do vinglu. 0:1. Po tomto gólu měl skvělou příležitost navýšit skore Luboš, který střelou z voleje provětral domácího golmana. Poté ovšem následovala hluchá pětiminutovka, kdy nás soupěř zatlačil a my jsme najednou hrali jak naprcaní. Jednu střelu sem dokonce vykopával až z branky. Hasiči svoje šance naštěstí nevyužili, a tak poločas skončil hubeným vítězstvím pro Dynamo.
Do druhého poločasu jsme nastupovali s jasným cílem udržet co nejdéle čisté konto, a pokud možno přidat pojistku v podobě druhého gólu. Jenže realita byla trošku nekde jinde. Absolutně jsme nebyli schopní podržet balon v útoku, natož si vytvořit nějakou větší šanci. Čtvrt hodiny jsme sice drželi těsné vedení, nicméně šance na straně domácích a zvětšující se aktivita domácích nevěstila nic dobrého. I když jsme v obraně pracovali víceméně zodpovědně, nevyvarovali jsme se v obranné fázi hloupých a debilních chyb. Nejprve na půlce borec poslal balon mezi našima dvěma alibisticky napadájícíma hráčema (nechcu jmenovat ale Luda a Radim myslím u toho byli) do ulice spoluhráčovi, kterého Vojta nepokryl a borec z uhlu propalil Adama. 1:1. Za pět minut se borec prosadil z chumlu u brany, když ho nepokryli Radim ani Mlatos, a tak borec se otocil a zvýšil skore pro domaci na 1:2. Poté jsme vyfasovali několik žlutých karet, já jsem například po ataku a provokaci domácího kapitána neudržel nervy a lehce jsem mu namasíroval tvář. Tento hráč provokoval celej zápas a jeho nešťastná chvíle v zápase měla teprve přijít. Ostatní karty byli pouze za fauly. V utkáni se začalo přiostřovat a rozhodčí uděloval kokot karty pouze na naší straně. Zákroky, za které jsme viděli my žluté karty, zůstali na straně domácích nepotrestány. Když jsme poté více otevřeli hru, domácí využili mezery v naší obraně a borec se řítil sám na adama, kterej sice první vzal balon a až potom hráče, nicméně rozhodčí udělil našemu golmanovi červenou kartu, aby se domácím v zápase lépe dýchalo. Adam se s flegmatičností sobě vlastní ani nehádal a nevypičoval rozhodčího, což byla škoda, a tak do brány musel Luda. Ve čtyřech jsme již proti rozjetému soupeři neměli nárok, a domácí přidali do otevřené a odevzdané obrany další tři góly. Stinnou stránkou zápasu bylo zranění domácího kapitána. Mlatos do něho na pulce při souboji trochu žduchl, bohužel tento hráč špatně dopadl na zem a zřejmě tam i něco ruplo. Borec pěkně skučel a musela pro něho přijet záchranka. I když se tento hráč celej zápas choval jak picus a s každým se provokoval, tak krutý trest za svoje chování si asi nezasloužil. Domácí tak slavili výhru 5:1 a Dynamo opět odjelo ze hriste soupeře s nulovým bodovým ziskem, alespoň se všema kostma v pořádku.
I když jsme v zápase vedli, naše hra především dopředu bylo dost tragická, a když se nás nedrží ani štěstíčko, nemůžeme s takovou hrou pomýšlet na lepší výsledky. Na další domácí zápas je potřeba zvednout hlavu, na hristi se chovat více fotbalověji, svižněji a zlepšit pohyb v útoku. Je taky se potřeba pořádně vycéprat před zápasem, jinak se tam budeme plazit jako lemry. Věřím, že se nám to v příštím domácím zápase povede, a Rozsičku porazíme!
DYNAMO FOREVER!
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář